PUNKL – Online magazín studentů GYBONu

Po několika facebookových statusech s lákadly na články o hradeckém Majálesu 2010 tu máme konečně první z mnoha! Pro začátek jsme se vám rozhodli zveřejnit zákulisní rozhovor jedné z největších hvězd celého večera …

Za dunivých zvuků Silného refrénu, byla za pódiem jedinečná možnost vidět skupinku skákajících přeludů patlajících na sebe ostře modrou – šmoulí barvu. Jeden z nich se právě soukal do krátké červené sukýnky – kandidát na Krále Majálesu 2010 – Jenda Funda alias Fuňas. Není divu, že nakonec získal nejvíce hlasů a stal se našim panovníkem pro tento rok.

***

Věříš si na vítězství?
No zajisté. Když jsem takhle modrej, tak určitě!

Máte to nějak připravené, nebo budete improvizovat?
Družina:  Svlíkneme ho do naha!

***

Teď už se ale vážně musel trochu koncetrovat na svojí volnou disciplínu, tak jsem ho i celou jeho družinu nechala.

Znovu jsem ho potkala později. Po všech disciplínách i náročném obíhání areálu a shánění lístku. Škemral, prosil, lákal, pogoval, no jako správný král. Teď byl ale trochu klidnější, modrá barva na obličeji už pomalu zasychala, nálada ale stále vřela. Napětí ze sčítání hlasů bylo zřejmé.

***

Můžu s tebou teď udělat krátký rozhovor?
To já ti klidně řeknu.
Kuba Lapacholek (další kandidát) s Fuňasem najednou:  Penízeeee!

To už tu jednou bylo. Tak, jaké to bylo? Jaká byla soutěž?
Úžasný, fantastický, parádní. Obrovská zkušenost a bylo to vážně úžasný!

Co bylo nejlepší?
Myslím, že asi volná disciplína. To byl tak největší úlet.

Člen družiny: Kromě toho, diváci ještě určitě neviděli balet na techno.

No to rozhodně ne! směje se

Jaké bylo vybírání lístků? Jak to šlo?
Myslím, že dobrý! Protože já mám ten osobní šarm a přírodní kouzlo. Takže to šlo krásně, skvěle jako po másle! Stačilo si vybrat krásnou družinu a potom to šlo krásně! No samo to šlo.

Člen družiny: No ty lidi nám ty lístky dávali, skákali na nás, já už jsem řikal: „Já to nechci, já to nemám kam dát!“ a oni mi to rvali!

Já už na ně: „Do tý bedny už se to nevejde, co blbneš?“ A oni: „Ne, prostě musíš vyhrát!“. No a tak jsem tady. Oni mě prostě chtěli. Máme našlápnuto. Jinak se máme krásně a tak.

Jak se těšíte na maturitu? s ironickým podtónem
No, tak to byla blbá otázka. směje se To byla hodně blbá otázka.

No dobře, omlouvám se, to bylo trochu mimo.
Člen družiny: Já už mám jednu otázku z češtiny!

Já už mám tři. Čtvrtou mám rozečtenou.

Člen družiny: Zítra začnu.

To už si říkám měsíc: „Zítra začnu“. Tak je to celý čtvrťák. Nejdřív od začátku čtvrťáku, že se začnu učit, potom to bylo po Vánocích, potom po pololetí, potom jarní prázdniny, teď po Velikonocích, pak jsem si řekl: „čeština, ájina“, tak potom. No tak teď už musíme.

To chápu, tak hodně štěstí!

***

Fuňas se po rozhovoru rozhodl, že mu jeho kreativita pro dnešek nestačí. Vzal si do ruky nahrávač a rozhodl – vyměníme si role.

Fuňas: Tak mi pověz, jak se ti sbíraly lístky?
No supr se mi sbíraly lístky, protože Kuba je úplně nejlepší. (pozn. autorky: Byla jsem členkou družiny druhého kandidáta na Krále Majálesu)

Tak tuto odpověď jsem slyšet nechtěl, ale děkuju za ní. V čem vidíš největší privilegia a největší přednosti tvého guru?
No, největší Kubova přednost…

Chci slyšet přednost, nechci slyšet „zadnost“.
No tak ta není zase tak špatná…

Ale, zabíháme do intimností! Jen tak dál!
Cože jste to za časopis?

My jsme časopis – Ukaž a odhal!
No tričko si sundávat nebudu.

Tak nic, jdeme dál! Budeme pokračovat.
No a v čem? Povídej!

No v těch přednostech.
Jeho přednosti jsou, že je pohotovej, že je super, má kupu palestin a nosí hezký košile.

Tak to byla opravdu pohotová odpověď. Děkuju za ní. prazvláštní škyt Další otázku bychom měli. Co s načatým večerem?
No, teď určitě Sto zvířat, ale už jsem taková vyskákaná. Je mi líto, že jsem propásla skoro celý Migy.

Když ti vítr, napne plachtu, když ti plachta popožene jachtu, když ti vítr padam padádá…
…když ti jachtou, jízda dodá klid.

Jak snadné je žít! Teď bychom tady měli takovou dost zásadní otázku. Co ty a politická situace v Afghánistánu?
Tak to mě opravdu trápí každý den, každou noc. Nemůžu kvůli tomu spát, nemůžu jíst, nemůžu kvůli tomu dělat vůbec nic, protože pořád musím myslet na to, jak je to s tím Afghánistánem.

Uvidí odraz v mých slunečních brýlích a zvolá: „Tý jo, já jsem modrej! To jsou takový ty brýle, kde ti vůbec není vidět obličej, od půlky čela až po pusu!“

Hele, právě tam hlasí něco o tom, že Lapacholek prohrál, co ty na to?
To je blbost, ty mě tu jenom mateš, abys mě znervóznil.

Já ti povím Večerníček. Žil byl jeden Pacholek a ten vyhrál. A byla to jenom pohádka.
Ale i ty pohádky se někdy plní!

No většinou ne. Viděla jsi někdy, aby tu pobíhal Křemílek s Vochomůrkou? Nebo Šmoulové? Směje se Tak! Pro to bojuju, viděla jsi někdy Šmouly ve Večerníčku? Právě to je ten problém, který se tu vyskytl, a který my jsme ochotni řešit!

***

Karta se znovu obrátila…

Autorka: Proč máš ty Šmouly tak rád?
Já nevím. Nic bláznivějšího mě nenapadlo.

No Šmoulové jsou modří a modrá je dobrá.
Tak. Já jsem to bral, že Kuba bude mít něco intelektuálního a já potřebuju diváky a posluchače (nevím, jestli se na mě dívali, nebo mě poslouchali) oslovit. Prý mě nebylo moc slyšet, takže se spíš dívali. Potřeboval jsem posluchače, potřeboval jsem jim ukázat. Houby, posluchačům se neukazuje. Potřeboval jsem divákům ukázat to, co ještě neviděli, posluchačům říct, co ještě neslyšeli a hluchoněmým, no na ty… (pozn. autorky: nedá se publikovat…), protože víš, co bys jim tak řekla?

Jo, to jsem se chtěl ještě zeptat. Jak chcete dát tomu, kdo dá nejvíce počtu hlasů palestinu, když každý může dát jenom jeden hlas?

Ty jsi ale hodně chytrý! A hodně ti to pálí! Nejsi ty z Boženy?
Počkej, počkej. Jsem chytrý, jsem krásný… ano, jsem z Boženy!

No je to trochu hloupost, no.
Nejsi ty z Boženy?

Počkej, jsem chytrá, jsem krásná… ano, jsem z Boženy!
No, ty Božeňáci, to je něco neuvěřitelnýho!

No úplný přírodní úkaz!
Buď jsou modrý anebo krásní! A jsou i výjimky, které jsou obojí! mázne mi modrým prstem přes obličej. Tak už jsme pokrevní bratři.

Tak trochu pošmoulí.
Ježišmarja. Pošmoulí bratři, tak to je dost ujetý.

Tímto bych asi završil náš rozhovor, protože myslím, že hlavní dotazovaný nám řekl úplně všechno a vymačkaný je úplně na maximum.

Myslíš sebe?
No jistě!

-> Redakce Punklu upřímně blahopřeje Fuňasovi k vítězství a doufá, že naplní své předvolební sliby a vyvede nás z krize!

Tags: Autor: Evča