Na co ten gympl vlastně je?

Loňské poslední zvoněníRazítka na obličeji ještě nezmizela, „voňavka“ ani ocet z oblečení a vlasů ještě nevyvětraly. Člověk by ani neřekl, že jsem byla ve škole. I když pro „otřískané“ středoškoláky to není nic moc zvláštního. Je začátek května. Takové věci se dějí naprosto běžně. A to je pravda. Poslední zvonění zase proběhlo, v sešitu biologie přibyla nová modrá kachnička se zeleným delfínem a pár drobných z kapsy zmizelo. Primáni a prváci každoročně nadávají a předběžně se domlouvají, jak oni teda budou daleko lepší a drsnější a že to mladším ročníkům dají pěkně sežrat. Nikdo ale moc nepřemýšlí o samotných maturantech.

Loňské poslední zvoněníLoni jsem měla jednoho doma. Téměř jsem s ním zažívala celý maturitní ročník. Od podzimního stužkáče, přes maturitní ples, až po konečné poslední zvonění, o maturitě samotné nemluvě. I když se trochu zdá, že je to jen plánování od pařby k pařbě, není to úplně tak pravda. Abych letošní maturanty povzbudila, poptala jsem se pár těch loňských, jak zvládali stres, svaťák a celou maturitu.
„Před maturitou jsem to nikomu nevěřil a vím, že mi nikdo ze čtvrťáku taky věřit nebude, ale maturita na Boženě je lehká a v pohodě. Stačí pozdravit a vědět aspoň něco, s klidem, chladnou hlavou a máte to v kapse.“ suverénně odpovídá Jirka Hanousek. Podotýkám, že opravdu odmaturoval a vůbec ne špatně. I když nevědomky, trochu mu oponovala Káťa Ciborová: „Když jsem měla před maturitou, nesnášela jsem řeči typu – to je brnkačka, maturita je fraška. No a teď, neříkám, že to byla fraška, ale zas až tak těžký to nebylo. Vystresovaná jsem byla, to je jasný. Je důležitý si učení rozvrhnout.“ Doporučuje i harmonogram učení, když to stihnete v předstihu, je podle ní dobré den před maturitou vypnout hlavu, jít jen tak ven a nemyslet na ní. O tom, že se mezi učením dají stíhat i jiné, příjemnější činnosti a hlavně co sami budete potřebovat, mě přesvědčil Michal Zahálka: „Díky moudře voleným předmětům (čeština, angličtina, francouzština, dějiny umění) a pedagogům, jejichž vstřícnosti jsem věřil, jsem si mohl dovolit předmaturitní stresy odložit až na tu úplně poslední chvíli a spíše se věnovat přípravám na jeden podařený maturitní koncert, který jsem pomáhal páchat, a zejména přípravě na přijímací zkoušky“.

***

Loňské poslední zvoněníČasto od svých spolužáků slýchám větu: „Gympl je prakticky úplně na nic, jako blázni se tu učíme úplně všechno a na vysokou se stejně budeme připravovat sami“. Co na to partička absolventů?
Na otázku: „Co mi gympl dal?“, mi odpověděla Týna Bartošová: „Kamarády, obecný vzdělání, i když jsme na to kolikrát nadávali. Naučila mě jednat s učiteli a autoritami obecně, argumentovat, vycházet s lidmi, kteří mi úplně nesedí. Nejvíc mi asi dalo francouzské divadlo a výuka francouzštiny celkově. Znalosti z gymplu mi hlavně daly obecný přehled, který jsem využila i při přijímačkách. Díky například hodinám pana prof. Martina mám znalost cizích slov a umění sama si odvodit jejich význam. Důležité byly jazyky. U ostatního jen základy.“

Je asi pravda, že nikdy nemůžeme dopředu vědět, jaké vědomosti z gymnázia nám na něco budou a na které si vzpomeneme leda tehdy, když je budeme sami vysvětlovat svým dětem. Absolventi se ale shodují v tom, že jim znalosti opravdu pomohly k přijímacím zkouškám na vysokou školu. Hlavně mi pomohl k přijímacím zkouškám. Samozřejmě mě nenaučil vše, musela jsem se připravovat i sama ve volném čase, ale rozhodně mi tu přípravu ulehčil. I v prvním ročníku na VŠ jsem hodně těžila z vědomostí, které jsem se naučila už na gymplu.“, dodává Káťa.

Loňské poslední zvoněn튝astný a veselý student anglistiky a divadelní vědy na Filosofické fakultě UK Michal ještě souhlasí s Týnou, co se týče francouzského jazyka: „Gymnázium mi dalo zejména setkání s některými osobnostmi z řad pedagogů, které mě silně formovaly po vědomostní, schopnostní i osobní stránce. Lásku k francouzštině a Francii (což je ovšem u anglisty tak trochu trojský kůň). A samozřejmě setkání se spoustou milých spolustudujících, které stále rád vídám.“

Z pohledu medika Jirky, který si myslí, že se z Boženy trochu stává humanitně-francouzské gymnázium, ještě trochu jinak: „Božena mi dala vědomí toho, že jsem elita! A také nepřeberné množství způsobů kam a na co si napsat tahák“ (Za větou bylo samozřejmě několik smajlíků :) ) „  Hlavně v přírodovědných předmětech, obzvláště na seminářích, jsem měl skvělé učitele a ze základů čerpám i teď,“ dodává trochu vážněji.

Ondra Macl, u nás na škole (vlastně i jinde) známá osobnost a umělec odpověděl, jako vždy, originálně:

„Během jakýchkoliv intelektuálně
onanistických diskuzí jsem lehce brilantní.“

„Stresy jsem venčil na kolečkových bruslích.
Svatý týden je utrpením, které osvobozuje.“

Loňské poslední zvoněníU některých už jsem zmínila i školu a obor, který se rozhodli studovat. Pro letošní maturanty už je to trochu pasé, i když vám tipy třeba pomohou dodatečně. Až se dostanete na pět škol a nebudete si moci vybrat tu nejlepší. Ostatním to třeba trochu rozšíří obzory. U Michala už víme, že je šťastný a veselý v Praze, na divadelní vědě a anglistice. Jirka studuje medicínu u nás v Hradci (LFHK) obor Všeobecné lékařství a svou spokojenost vyjádřil takto: „Je to pro člověka, kterého to baví, má k tomu nějaký vztah a nečeká moc peněz. Jinak učitelé jsou zatím fajn“. Katka studuje v Praze na Univerzitě Karlově, Fakultu sociálních věd, obor Žurnalistika: „Jsem velice spokojená, protože je to přesně to, co jsem chtěla dělat. Navíc je to velice kreativní obor, člověk se zkrátka nenudí“. Týna studuje v Brně, na Masarykově univerzitě, obor Právo a právní věda: „Zatím jsem nadmíru spokojená. Už v druhém semestru máme i praktickou výuku, akorát by nás z toho nemuseli zkoušet…“. Ondra také studuje v Brně na MU-Sociální politika a sociální práce + Mediální studia a žurnalistika a je velmi spokojen. Upozorňuje na velké množství písemných úkolů, hlavně na žurnalistice.

***

Doufám, že jsem vám, letošní maturanti, aspoň trošku zklidnila napjaté nervy. Pohodářům třeba i upevnila jejich postoj (nebo naopak, nabudila je k akci :) ).

Nakonec mám od absolventů vzkazy jen a jen pro vás.

„Maturantům hodně štěstí!“

„Zcela upřímně řečeno, přátelé, nanejvýš tak vaši babičku bude zajímat, jaké máte maturitní vysvědčení. Ale kde budete studovat dále, to by mělo zajímat především vás. Tak zlomte vaz.“

Tags:

2 Reakcí k “Na co ten gympl vlastně je?”

Reagujte