PUNKL – Online magazín studentů GYBONu

21. května proběhla v prostorách divadla Jesličky již třetí repríza představení: „Tři muži ve člunu“. Historicky nejlidnatější jesličkovské představení, ve kterém můžete spatřit 32 účinkujících. Za českým rekordem v počtu osob, drženým představením Zástupové z roku 1932, zaostává jen o pět herců. Nacpáno nebylo jen na jevišti, ale i v sále – opět se vyprodala všechna sedadla, což by mohl závidět kdejaký profesionální soubor.

Představení začalo krátkým shrnutím důvodů, proč muži vyráží na řeku, doprovázené velice zajímavou plavkovou scénou.

Hned poté se pozornost přesunula k hlavní trojici „námořnických hypochondrů“ ve složení Čapek, Čelko a Maixner, z jejichž vzpomínek jsme se dozvěděli, jak těžké je dostat se coby námořník z domu na řeku. Následoval hudební předěl v podobě Vltavy obohacené o překrásný text s nápěvkem: „Ve člunu trable pominou…“

Trio se chystá na cestu, shání zásoby a loď, ale kde v Londýně sehnat člun na čtrnáct dní, když je plavební sezona v plném proudu? Po urputném vyjednávání v jedné půjčovně získají „Kocábku náram“ a konečně vyráží na plavbu po Temži. Díky jejich životním a plavebním zkušenostem plují závratnou rychlostí 6km/37 historek.

Na řece se setkávají s různými individui, například s královskými kroužkovači labutí. Ti jsou však právě zaměstnáni kontrolou labutě číslo 432, zdravotní stav: „Na chcípnutí a ne a ne chcípnout!“, takže naše trio hrdinů prakticky nezdrží. Během pokračování plavby se dozvídáme další střípky z minulosti plavčíků. Jeden z nich vypráví až hororové story o genocidě večírku londýnské smetánky v podobě „žertovné písně“ interpretované Petrem Čapkem.

Vyčerpaní muži se zastavují v hospůdce na grog, jsou ohromeni obrovskou trofejí, visící nad vchodem – patrně největším pstruhem uloveným na Temži. Postupně se dozvídají, kdo všechno z místních štamgastů ji ulovil a kolikže z ní udělal porcí. Na závěr návštěvy se dozvídají i něco málo o zdejším systému počítání ulovených ryb, zavedeným místními ženami. Určitě by se líbil nejednomu rybáři! Obdivování trofeje ukončí až zjištění, že se jedná o pouho pouhý sádrový odlitek, a krásná věta: „Já ti vždycky říkal, s tvojí představivostí můžeš být spisovatel, ale ne sladkovodní rybář“.

Osádka člunu se plaví dál a oživuje jednu historku za druhou, tu o sýru, tu o plachtění. Posledních pár minut divadelní plavby v podobě Červené řeky doprovodil Martin Čelko na vskutku mini kytaru. Muži se setkávají s trojicí slečen, které si s nimi domluví „náhodné setkání v Londýně“, vzhledem k tomu, že hrdinové jsou vskutku gentlemani a nemohou zklamat přání slečen, otáčí člun a vyráží zpět do Londýna.
Jakožto přídavek celý soubor zazpíval píseň: „Bylo léto, horké léto“.

Představení mohu hodnotit jednoznačně pozitivně, velice se mi líbilo. Ať už textově, či po stránce provedení. Během večera jsem nezaznamenal úsek delší než tři minuty, který by některý z účinkujících neobohatil o pěkný vtip, či životní moudro. Vtěsnat na jesličkovskou scénu tolik lidí v nějaké smysluplné formaci muselo dát autorům hodně práce a úsilí. Klobouk dolu!

Účinkující:
Nadja Barková, Petra Bartošová, Bára Bartoňová, Julie Gončarová, Věra Havranová, Iva Hronešová, Adéla Herbsová, Monika Janáková, Simona Jarošová, Veronika Jarošová, Anna Ježková, Aneta Kohoutová, Michaela Kotěšovská, Marie Lapčíková, Pavlína Mroczkowská, Lenka Novotná, Bohuslava Pávová, Tereza Plašilová, Tereza Procházková, Tereza Vodochodská, Jitka Zadrobílková, Lucie Zoulová, Michal Bednář, Petr Čapek, Martin Čelko, Marek Hajžman, Ondřej Hejna, Jan Kučera, Václav Maixner, Karel Syrůček, Michal Zahálka

Překlad:
Michal Zahálka

Scénář:
Monika Janáková, Jan Dvořák

Krocení davů na scéně:
Monika Janáková, Jan Dvořák

Tags: Autor: David