27. listopadu byla první adventní neděle. Někteří možná užívali domácí pohody, jiní sháněli dárky, já se ale s Esterkou vydal do Prahy do Lucerna Music Baru na lov. Lovili jsme vombaty. Vombat je malý vačnatec žijící v jihovýchodní Austrálii a na Tasmánii. My jsme ale nelovili tyto vombaty, nýbrž britsko-norskou indie kapelu The Wombats. Lov to byl úspěšný a jako trofej máme rozhovor s bubeníkem Danem Haggisem. pokračování článku »
‘Fotoreportáže’
Jak jsme ulovili vombaty aneb The Wombats v LMB!
K Polákům za kostely…
Původní nápad psát článek o tom, kterak jsem jela do Wroclawi (a pár dalších míst Polska) za památkami se zrodil hned v momentě, kdy jsem se o plánovaném zájezdu dozvěděla. Ten nápad ovšem neměl nic společného se změnou původně zamýšleného tématu – a že se to téma změnilo hned několikrát! pokračování článku »
Co máme na Tylovi nejraději?
Poslední větší openairová hudební akce letošního roku je za námi. A musím říct, že velmi úspěšně. V areálu – již brzy sousedního – gymnázia J. K. Tyla se po roce opět rozezvučily kytary a centrum města bylo nachystáno na pořádný hudební nášup. A že to bude stát za to, sliboval již line-up. The Coolers, Imodium, Airfare, Sunshine a Vypsaná fiXa byla sestava, která již na papíře zaručovala pořádnou dávku kvalitní muziky.
Týden na hranici
Velikonoční pondělí 25. dubna 10.30 dopoledne. Většina mých vrstevníků proháněla s pomlázkou hradecká děvčata. Já však mezi ně nepatřil. V tu chvíli začínala pro mě, Ester a Týnu pouť na žurnalistický kemp, který se konal na česko-polských hranicích ve městech Český Těšín a Cieszyn. V tu chvíli by to ani jeden z nás rozhodně neřekl, ale byl to začátek opravdu skvělého týdne. pokračování článku »
„Pilsner mám opravdu hodně rád,“ říká kytarista The Feud
The Feud. Tříčlenná dance rocková kapela z Velké Británie. Že jste o nich ještě neslyšeli? Troufnu si říct, že o nich v budoucnu ještě uslyšíme. Tato kapela ve své tvorbě bravurně snoubí rockovou hudbu s taneční a výsledkem je muzika, kterou můžete vnímat celým tělem a ještě si na ní pořádně zařádit. Tato manchesterská parta v pondělí 16. května vystoupila v ne zcela zaplněném Lucerna Music Baru. Po jejich vystoupení jme v prostorách backstage pořídili rozhovor s Jamiem Walkerem – zpěvákem a kytaristou The Feud. Se členy kapely jsem se již bavil na jejich dřívějších koncertech v Česku a už na jejich koncertu v prosinci mě mile překvapilo, že si mě pamatují. Vlastně jsem je shodou náhod viděl již v roce 2008 v jednom Prestonském „pubu“ při výměnném pobytu v Anglii. To byli ale ještě trochu jiná kapela. Rozhovor byl velice příjemný a otevřený a myslím, že si ho obě strany užily. pokračování článku »
I tried to set my brain on fire…
Pozor pozor! Až se pročtete reportáží, čeká na vás speciální rozhovor s Kayem!
Sunshine jsem poprvé zaregistrovala někdy… Kdysi dávno, když se mi do ruky díky tátovi dostalo jejich CDčko Velvet Suicide. Když jsem si o pár let později uvědomila, že jsou to vlastně Češi, začala jsem je poslouchat trochu víc. To bylo v době Dreamera a já jsem dost těžce nesla jejich posun k taneční hudbě. Pak jsem je ale poprvé viděla naživo, nebylo pochyb o tom, že jestli budu někdy poslouchat něco českého, budou to právě Suns. pokračování článku »
Jarní CODE:MODE 2011
Každý správný český módní fanatik ví, že jednou za čas se koná Code:Mode. Když o tom teď přemýšlím, určitě v tom je nějaká pravidelnost. Ale asi bych lhala, kdybych vám tvrdila jaká (jaro, léto, podzim…). Co se týče názvu, číst si ho můžete, jak se vám zlíbí. Po anglicku, francouzsky, nebo třeba česky (protože „kóde:móde“ zní přece fajn!). A co že tu vlastně jde? Právě o tu již několikrát zmíněnou módu. Code:Mode se zaměřuje na mladé nezávislé prodejce, návrháře a designéry, nebo prostě jen kreativce, kteří hledají příležitost svou práci nějakým způsobem prezentovat. Code:Mode je tedy něco jako pražský módní víkend, navíc se zde neplatí vstupné, takže utratíte jen tolik, kolik chcete. pokračování článku »
Pomatená pohádka aneb Jak jsme navštívili nemocnici …
Minulé úterý, 12. dubna, se pár Gyboňáků spolu s paní profesorkou Kovačkovou vydalo navštívit dětské oddělení hradecké fakultní nemocnice. Ne, nikomu z nás se naštěstí nestalo nic tak hrozného, abychom tam museli být hospitalizováni. Přišli jsme jenom udělat radost několika dětem, které nemají to „štěstí“ chodit do školy, ale musí ležet v nemocnici. pokračování článku »
A pak Molièra přikryli žlutou pláštěnkou…
Je to zvykem a tradicí, že se v Hradci každoročně konají Dny frankofonie. A stejným zvykem a stejnou tradicí je, že se jeden večer v prostorách UHK sejdou příznivci francouzštiny, Francouzi a Francouzky a taky pár lidí, kteří se jen ze zvědavosti přišli podívat, co že se to vlastně bude dít. Samozřejmě, všichni už jistě víte, že se dělo divadlo. L‘Atelier théâtre Gybon, neboli Gybonský spolek francouzského divadla, připravil čtyři krátké hry, jak jinak než ve francouzštině. O česko-francouzský a francouzsko-český úvod celého programu se nám v sedm hodin postaraly slečna profesorka Petra Kutmonová a francouzská lektorka Chloé Ternon. pokračování článku »
Zpěvy deště
Dalo by se říct, že ústecká kapela UDG je v u nás v Hradci pečená vařená. Vždyť jenom U Cikána, kde se koncert konal i tentokrát, hrají snad každý rok. A to nemluvím o letních a jarních festivalech. Pro mě to byl první klubový koncert UDG, který jsem zažila, a byla jsem celkem překvapená. Musím se přiznat, že tak velkou návštěvnost jsem u kapely, kterou můžete vidět na jakémkoli festivale (ať už je to Majáles, JamRock nebo Rock for People), a na kterou stojí lístky na místě 200 korun, jsem opravdu nečekala. Tahle kapela má ale pořádnou základnu fanoušků, možná spíše fanynek, kterým nevadí utratit za lístek větší obnos. pokračování článku »
Plky RSS Feed