Maturita
„Menuji se Lucinka. Je mi pět a bojím se tmy.“
„Mé jméno je Tomáš, chodím na základku a bojím se, že nezapadnu do party.“
„Já jsem Patrik, bude mi osmnáct. A já mám strach z MATURITY.“
Je libo pět, šest nebo osm předmětů, s matematikou či bez a k pití angličtinu nebo němčinu? Mimo
každoroční starosti o neustále se prohlubující státní rozpočet vyvstává společně s nadcházejícím
školním rokem další otázka. Jak bude vypadat maturita? Zdaleka nestačí, jako v letech minulých,
zhlédnout méně či více úspěšné pokusy o složení zkoušky dospělosti studentů vyšších ročníků.
Naopak do posledního dne vyhlíží letošní maturanti nastalé změny a s nechutí se jim přizpůsobují, ač
k minulé(dnes již neplatné) verzi maturity jsou připravováni již od druhého nebo třetího ročníku.
Megalomanský plán ministerstva školství o zavedení státní maturity táhnoucí se stejně jako
výstavba hradeckého fotbalového stadionu, stvořil hybridní formaci státní(společné pro všechny
typy středních škol) a profilové maturity (určené ředitelem dané školy) skládající se dohromady ze
šesti předmětů. Došlo tak k nutnému navýšení byrokratizace. Avšak druhotně přispělo k smazání
rozdílu mezi jednotlivými středoškolskými „kastami.“ Ve společnosti by šlo o krok k rovnoprávnosti
a demokratizaci. Ve školství chceme po truhlářích derivaci a po kuchařích skupenské teplo tání
rtuti. Lehčí forma maturity v tomto ohledu vychází vstříc těmto specializovaným oborům, ale tak
se bohužel v měřítku znalostí přesuneme někam na úroveň základní školy, která devalvuje už tak
pohnutou vážnost maturity. Takovou trapnou chvilku bychom si mohli odpustit.
Ježíši, Bože… Ani vyvolávání všech svatých nikomu o Svaťáku nepomůže. Počet otázek je neúprosný
a neměnný, a ani nedělní slzy vyčerpání nepřilákají zbývající odpovědi do mozku. Naše čtyřleté
snažení (přinejmenším účast na hodinách) se tak zvrhne na neúprosné papouškování „nadrcenných“
odpovědí, které jsou předzvěstí schématu zkouškového období na vysoké škole. Rozhodně nemůžu
být hrdý na maturitní vysvědčení, jež ilustruje schopnost mého mozku přijímat a zapisovat 1 a 0 na
pevný disk a minimálně poukazuje na mé skutečné přednosti.
S lítostí respektuji zálibu české, a v zásadě celosvětové, společnosti v papírech, potvrzeních
a „lejstrech,“ kterým maturita bezesporu je. Jistě je potřeba „dětské studium“ zakončit něčím
oficiálnějším a úctyhodnějším nežli maturitním večírkem, ale je dnešní nastavený model tím
správným? Možná by se nutnost maturitní zkoušky mohla odvíjet od průběžných výsledků žáka nebo
by střední školu uzavírala odborná prezentace na způsob dizertační práce. Fantazii se meze nekladou.
V jiném případě uzavře maturitní ročník 2067/68 povinná zkouška z recitace Nového zákona.
„Menuji se Lucinka. Je mi pět a bojím se tmy.“
„Mé jméno je Tomáš, chodím na základku a bojím se, že nezapadnu do party.“
„Já jsem Patrik, bude mi osmnáct. A mám strach z MATURITY.“
V úterý 10. května večer jsme se já a asi třicet dalších odvážlivců z Gymnázia Boženy Němcové sešli na hradeckém nádraží s jasným cílem. Ulít se do konce týdne ze školy a přitom nemít žádnou další (už tak dost velkou) absenci, protože se přece jedná o školní akci a škola to omluví. Néé, všichni jsme se samozřejmě jeli vzdělávat. Jak už nadpis napovídá, zavítali jsme do německého Ravensbrücku, tedy okruh holokaustu, a kam se těšila asi většina, prozkoumávat krásy hlavního města Německa.
I těm méně obdařeným inteligencí určitě neuniklo, že se na naší škole pohybují dvě cizojazyčná stvoření. Jedno do nedávna růžovovlasé, nyní konformně přebarvené na hnědo, ale stále ze sebe chrlící výživnou směs českofrancouzských nadávek, to druhé na naše gymnázium vneslo okouzlující rafinovanost. Florence a Chloé, oheň a voda. Obě naše Francouzky mi kývly na rozhovor, ale napoprvé zapomněla přijít Florence, napodruhé zapomněla přijít opět Florence, pak byla Chloé pryč, pak byla Florence užaninevímkde a pak jsme se domluvily, že si s každou promluvím zvlášť. Následující rozhovor představuje soubor útržků (tzv. klastů) z našeho povídání. Žádné šokující odhalení nečekejte. 
Ano, všichni jste jistě sledovali, jak výsledky dopadly. Tak jen rychlé shrnutí. Třetina studentů neuspěla vůbec, což je z 94 000 docela hodně. Dokonce 48% z nich nezvládlo lehčí úroveň matematiky. Další problémovou zkouškou byl německý jazyk. Ministerstvo očekává, že při ostré maturitě neprospěje celých 15 – 21% studentů. Na jaře budou zveřejněny další testy, abyste si mohli své znalosti procvičit znovu. Všichni víme, jak se páni nahoře hádali, ale nic velkého se nezmění. Pro úspěšné absolvování matematiky budete muset počítat a počítat, až se propočítáte na 33%. V cizích jazycích to bude 45%. Všechny testy a jejich výsledky můžete na internetu najít a pilně si je prostudovat! 
Plky RSS Feed