United Islands

Kdy: 24. – 26. 6. 2010
Kde: Praha (pražské ostrovy a hudební kluby)

Multižánrový pražský festival United Islands se každoročně koná na počátku léta na několika vltavských ostrovech v Praze. Letos ho zahajuje ve čtvrtek 24. června pražská klubová noc, v rámci které se můžete těšit například na Sunflower Caravan v Meet Factory, Please The Trees v Paláci Akropolis nebo slovenské The Swan Bride v Rubínu. Program celé klubové noci najdete tady, věřím, že si tam vyberete.

Samotný festival se bude odehrávat v pátek a sobotu na pražských ostrovech, Janáčkově nábřeží a na afterparty se můžete dorazit do Meet Factory. Těšit se můžete na mnoho českých umělců, ale i na ty zahraniční. Přijede například britský písničkář Justin Lavash nebo jazzová kapela Led Bib. Z těch českých uslyšíte třeba Midi Lidi, Tonyu Graves nebo naše oblíbené hradecké Standby. Celý program najdete opět na oficiálních stránkách.

Rock for People

Kdy: 3. – 6. 7. 2010
Kde: Hradec Králové, Festivalpark

Rock for People se do Hradce Králové přestěhoval před čtyřmi roky. Od té doby je to každoroční velká událost, která se v červenci týká snad každého. Ať už jako návštěvníků, nebo jen jako těch, kteří trpí pod náhlým návalem lidí v MHD. Ale nebojte, letos těch lidí bude snad ještě víc. Organizátoři tentokrát připravili line up, za který by se nemusely stydět ani nejlepší evropské festivaly. Ale počkat! Rock for People už přece patří mezi ty nejlepší, nebo ne? Podle všeho to tentokrát bude opravdu stát za to. Stačilo by se podívat na jedno jediné jméno – Muse. Nejsledovanější kapela současnosti vystoupí v Hradci 5. července v rámci svého letního turné. Poprvé v Čechách a právě tady, to už přece něco znamená. Muse ale samozřejmě nebudou jediným tahákem. Headlinerů je hned několik, vybere si snad každý. Může to být třeba britská kapela Morcheeba, která se po několika letech dala opět dohromady v původní sestavě i se zpěvačkou Skye. Punkáči zajisté ocení kalifornské legendy NOFX, někdo jiný zase The Prodigy, kteří platí za jednu z nejlepších živých kapel. Já osobně bych po listopadovém pražském koncertě musela tvrdit opak, ale kdoví – třeba mě na Rock for People překvapí, třeba jim festivalové prostředí bude svědčit lépe, než hokejová hala…

Stále ještě nevíte, jestli vám cena lístku stojí za to? Neznáte žádnou z cizích kapel, které mají letos přijet? Tady je malý průvodce těmi z našeho pohledu nejzajímavějšími.

The Subways. Mladá britská skupina, která je nyní známá hlavně díky svému hitu Rock’n’Roll Queen, začínala stejně jako všichni ostatní – hráli převzaté písničky a každou chvíli si měnili jméno. Díky soutěži kapel dostali šanci zahrát si na festivale Glastonbury a v roce 2004 si uspořádali na vlastní náklady turné po Británii. V roce 2005 podepsali smlouvu s nahrávací společností a vydali desku Young For Eternity. Od té doby hráli na mnoha festivalech, mezi ty nejslavnější patří i Leeds a Reading v Anglii. Od té doby stihli vydat další desku a na turné se zastavili letos v březnu i v Čechách. Více informací, videa, fotky a ukázky můžete najít na oficiálních stránkách.

Editors. Čtveřice z britského Staffordu je poslední dobou označována jako noví Joy Division nebo Echo & The Bunnymen. Těžko říct, jestli je to pro ně plus, nebo ne. Jejich hudba je kombinací indie-rocku a post punku, v jejich tónech můžete slyšet i inspiraci Depeche Mode. Potkali se na univerzitě, kde studovali hudební technologii, teď mají na kontě tři alba a dva ze členů skupiny teď žijí v New Yorku. Vystoupení Editors opravdu stojí za to vidět naživo, ne nadarmo byl jejich pražský koncert v Lucerna Music Baru vyprodaný. Ukázky skladem najdete například na jejich MySpace.

Does It Offend You, Yeah? Další britové, tentokrát z festivalového Readingu. Hrají electro-punk a platí za výbornou festivalovou kapelu. Vydali dvě alba, z nichž druhé – Don’t Say We Didn’t Warn You, vyšlo v březnu letošního roku. V roce 2008 vyprodali své americké turné, loni vyměnili kytaristu za dva nové členy, několikrát si zahráli na slovenské Pohodě a letos konečně přijedou i k nám. Několik skladeb je k poslechu na jejich MySpace.

Disco Ensemble. Finská indie-punková kapela hrající od roku 1996 začínala s coververzemi Metallica a AC/DC. Od roku 2003 stihli na finském labelu Fullsteam Records vydat čtyři desky a nám teď představí svoji poslední, The Island of Disco Ensemble, která vyšla letos v květnu. V Čechách ale rozhodně nejsou poprvé, mají za sebou například vystoupení v Lucerna Music Baru v roce 2008. Ukázky si můžete poslechnout opět na MySpace.

The Feud. Tyhle mladé angličany jsem si nemohla odpustit. Ale co o nich vlastně víme? Dohromady nic moc, možná jen to, že často mění jméno. Najdete o nich zmínky jako o Tantrum nebo Rekoner. The Feud se jmenují jen poměrně krátce, ale už stačili natočit klip k písničce In Between The Lines, která vás určitě chytne. Podle toho, co víme z rozhovoru, se kapela do Čech moc těší, hlavně na naše pivo. Můžete si je poslechnout na MySpace a pak samozřejmě na RfP, 6. července.

Samozřejmě, na Rock for People najdete i spoustu českých a slovenských kapel, zábavu a dobře vychlazené pivo. Mimo to nebude chybět ani, teď už tradiční, Kašpárek v rohlíku. Co všechno tam letos uvidíte a uslišíte, to najdete hlavně na oficiálních stránkách festivalu a přidruženém fóru.

Nabíráme nebezpečnou rychlost

Poslední květnový týden byl ve znamení několika úmrtí. Pro Čechy byla nejspíš nejbolestnější smrt Petra Muka, metalisti truchlí nad smrtí jednoho ze Slipknotů, Paula Graye, a filmové nebe je ochuzeno o osobnost Dennise Hoppera. Tak si tak říkám – kdo umře příště? A zůstane tu ještě někdo?

Všechno ale není tak černé, jak se zdá. To, že na kecy nejsme zvědaví, nám dost dobře v pátek vysvětlili Standby v klubu LaPutika. Nejeden člověk tam propotil tričko. Jen doufám, že žádné děvčátko neskončilo nedobrovolně v křoví. A komu by se snad Standby nelíbili, může si v pondělí jít spravit chuť na Střelnici na koncert Věry Špinarové.

Začíná červen a blíží se konec školního roku. Na malý únik ze světa čtvrtletních písemných prací máte ale ještě nárok o víkendech – 3. – 5. června je v Žamberku JamRock a o týden později, 11. – 13. června, v Milovicích Votvírák. Takže sežeňte kamarády a rozjeďte se tam. Na písemky se přece stačíte naučit o přestávkách

Tak tedy, hodně štěstí v červnu a zůstaňte punklovští

Na jednom břehu

Kdy: 29. 5. 2010 od 16:00
Kde: Hradec Králové, Letní kino Širák

Už osmým rokem se bude Hradec Králové otřásat v rytmech evropské world music, a to v sobotu 29. května. V areálu letního kina Širák se na akci, která začíná v 16:00, objeví zajímaví interpreti z Čech i zahraničí. Na hlavním pódiu se představí nejprve jemensko-izraelsko-česká formace Al  Yaman, které vévodí jemenská zpěvačka Ashwaq Abdulla Kulaib a český multiinstrumentalista Aleš Hyvnar, kteří mísí arabské melodie s elektronikou (ukázku jejich tvorby najdete zde ). Jako další se zde objeví srbští Kal, kteří rozhodně neplatí za typickou romskou kapelu. Jejich hudba podle mnohých spojuje prvky Gogol Bordello, irských Pogues a The Clash v podání, které rozhodně stojí za to (ukázky na myspace).

Z Německa k nám přijedou LaBrassBanda, kteří představí svou netradiční bavorskou dechovku a nakonec vystoupí i maďarští Mitsoura. Na druhém pódiu je budou střídat Romanika (trnavská romská písničkářka Ika Kraisová doprovázená kontrabasistou Romanem Kraicem), český perkusista Miloš Dvořáček a hráč na didgeridoo Ondřej Smeykal. Na festivalu se kromě hudební produkce můžete těšit i na občerstvení reprezentující tradiční kuchyně jednotlivých zemí, čajovnu U Poutníka a taneční vystoupení flamencové skupiny La pasión. Více informací a program najdete na www.najednombrehu.cz.

Jam Rock

Kdy: 3. – 5. 6. 2010
Kde: Žamberk

Třetí ročník žamberského JamRocku se od předchozích dvou liší hlavně tím, že pořadatelé tentokrát vedle českých a slovenských hudebních hvězd sáhli i po těch zahraničních. Pro metalisty zahrají hned první den, ve čtvrtek 3. 6., Grave ze Švédska. Pro milovníky punku a ska tu v pátek vystoupí mexičtí Panteón Rococó, kteří v Čechách nejsou poprvé a snad ani naposledy. A nakonec, jedním z největších letošních taháků by se měla stát osmnáctiletá Australanka Gabriella Cilmi, která v sobotu 5. 6. přijede představit své druhé album – Ten.

Mezi české a slovenské festivalové stálice, které zde vystoupí, patří například Tleskač, Horkýže Slíže, Mig 21, Tři sestry, Kryštof, Imodium a UDG. A co ještě byste neměli vynechat? Tady je pár tipů:

The Roads. Česká indie-rock’n’rollová kapela s britským zpěvákem žijící v Berlíně. Nedávno vydali svou již druhou desku, The Witness, jejímž kmotrem se stal Pavel Anděl. Teď koncertují střídavě po Čechách a Německu a jejich singl The Bells boduje v českých hitparádách. Ukázky si můžete poslechnout na bandzone.

Toxique. Pražská kapela hrající, dle vlastních slov, něco na pomezí retropopu, souljazzu a grooverocku, s majitelkou úžasného hlasu, Klárou Vytiskovou, v čele. Byli to právě oni, kteří vnesli v roce 2008 svou deskou a svými nezapomenutelnými koncerty barvy do českého showbyznysu, od té doby se drží mezi nejlepšími českými kapelami. Jejich poslední singlem je Shout – ten i několik dalších si můžete poslechnout na bandzone).

No Heroes. Tahle pop-rocková skupina vznikla v roce 2005 v Berouně. O anglické texty se stará zpěvák a kytarista Thomas Klika, loni vydali debutové album, Heart One, a nedávno nasadili do hitparád singl City Lights. Poslechnout si je můžete opět na bandzone.

Nedá mi, abych nezmínila, že na JamRocku vystoupí také naše oblíbená hradecká kapela Standby. Nezapomeňte také na jejich hradecký koncert v LaPutice 28.5. společně s Matthew’s Workshop a Třeba Příště.

Chcete na JamRocku zažít ještě mnohem víc? Tady například zjistíte, jak se můžete vyspat s členy UDG. Na oficiálních stránkách www.jamrock.cz se můžete podívat na program. Věřím, že si z kapel vyberete to svoje.

Horkýže Slíže

***

Mig 21

***

Kryštof

Pokaždé, když dohrála kapela, nahrnuli se na pódium bedňáci a začali přestavovat. Tahali pryč aparaturu jedné kapely, stavěli aparaturu té druhé. Zvučili. Raz, dva, tři se ozývalo pořád dokola, asi potřebovali dokázat, že do tří napočítat umí. Publikum by na to mělo být zvyklé, ale nejdřív se dívá, co že se to bude dít, a pak se lidé začnou rozcházet. Ať už aby zahnali žízeň, hlad nebo aby se porozhlédli po areálu. V tu chvíli na pódium vyskočil moderátor a s přívalem energie uváděl doprovodný program. Jednou to byla některá z disciplín volby krále, podruhé zase vystoupení vítěze Slam Poetry 2009, Ondry Macla.

David Ondru odchytil a zjišťoval konkrétnější informace o jeho vystoupení…

Co tu dnes připravuješ?
Něco o Hradci. Možná se budu trochu opakovat, tak doufám, že to nikdo neslyšel.

Jak jsi se sem dnes dostal?
Ozvali se nám, jestli chceme vystupovat na Majálesech, tak jsem si řekl, že alespoň tu domácí scénu si vyzkouším.

O čem bude tvůj dnešní text?
Hele to já sám zatím moc nevím. směje se Mám ještě hodinku, tak to zkusím doladit.

Kde budeš v brzké době vystupovat?
Dvanáctého v Brně, někdy v květnu v Olomouci a v červnu v Hradci na divadelním festivale.

***

Určitě jste se minimálně jednou prošli po areálu, i když to možná bylo jen ke stánku s pivem. Rozhodně jste měli dost velkou šanci, že těsně kolem vás projede jedna z podivně komických postav v modrých hábitech. Ano, správně, projede. Postavy se totiž pohybovaly na dvoukolovém vozítku, takže vypadaly, že se tak trochu vznáší. A co že to na Majálesu vlastně dělali? David se nebál a jednoho z nich se zeptal:

„Jsem tu za společnost Universum, konkrétně já rozdávám letáky a lákám lidi do našeho stanu. Uvnitř se můžete těšit na barmanskou show, dance academy, laserman show, parkurovou exhibici a spoustu dalšího.“

***

Ti chlápci v černém s nápisem SECURITY na zádech jsou na většině koncertních akcí od toho, aby hlídali bezpečnost a možná i trochu proto, aby naháněli strach a hrůzu všem potenciálním výtržníkům a vyvrhelům. Co jsou ale doopravdy zač ti, kteří se neusmívají, nesmí se fotit a normální člověk by je nejraději obcházel velkým obloukem?

Jak se člověk dostane k security agentuře?
Musí to člověka bavit, zadruhé na to musí mít školu, alespoň v případě naší agentury. Musí být psychicky odolný.

Co všechno vaše práce obnáší? Kde všude hlídáte?
Jezdíme po celé republice. Je to práce s lidmi, někdy s hodně opilými lidmi, drogy a tak. Občas mě štve, že někteří lidé nechápou, že jsme v práci a musíme dodržovat jisté postupy.

Člověk si musí udržovat fyzičku.

Trénujete nějak?
Jasně, máme povinné tréninky, individuální tréninky a většina z nás se věnuje nějakému bojovému sportu. Někteří byli v armádě, někteří u policie.

V čem je to jiné oproti policii nebo armádě?
Já osobně jsem byl u policie a pomohl jsem si hlavně po peněžní stránce. Zároveň je to činnost, která spojuje práci a zábavu.

Kde všude jste se už se security agenturou dostal?
Třetím rokem objíždím Majálesy po celé republice, drummové koncerty, koncerty Karla Gotta, seriál Ulice, výstupy známých osobností, je to široké spektrum.

***

Těžko říct, jestli byli místní toitoiky vytíženější, než stánky s občerstvením, rozhodně jste tam ale mohli potkat zajímavé lidi. David s Markétou se u nich seznámili s jedním z dalších účinkujících. Představil se jako host skupiny Sto zvířat, jehož domovskou skupinou je Švihadlo.

Co je to Švihadlo? Odkud jste? Co hrajete?
Hrajeme reggae ortodox. Jsme kapela z Mladé Boleslavi.

Kde vystupujete? Spíš festivaly nebo podniky?
Jak kdy, ale ty festivaly jsou lepší.

Jak se ti líbí Hradec? Jaké z něj máš pocity?
No jsme tu poprvé v životě a myslím, že zatím dobré. No a pocit mám takový, že hrozně potřebuji čůrat.

Co rád děláš ve volném čase krom hudby?
Dělám jenom hudbu. Ještě se teda hádám s manželkou, ale to není můj koníček a mám rád svíčkovou.

***

A na závěr malá fotogalerie, na našem facebooku.

Kapely, které hrají jako první, mívají tu nevýhodu, že posluchači přibývají pozvolna. Teprve přicházejí, rozkoukávají se a více času tráví u stánku se svým prvním pivem než před pódiem. Tahle ústecká partička má ale díky svým četným koncertům natolik dobrou pověst, že dav v Šimkových sadech už mezi třetí a čtvrtou odpolední sborově zpíval jejich Kurtizánu. Nikdo nelitoval, že si nechal utéct několikátou televizní reprízu JAGu, protože každý koncert je přece originál. Nechat si ujít Zpěvy deště vylepšené kusem Ruské rakety by byla přece jen škoda a pochybné existence potulující se po festivalovém prostranství (našeho Krále nevyjímaje) byly rozhodně zajímavější, než kdejaké Království Divočiny. Pánové se postarali o energický začátek celého festivalu a nakopli rychle se rozrůstající dav na několik dalších hodin. Ze svého setlistu sice už vyškrtli Buď a nebe i Hvězdáře, přibyly ale například Éterická a Hestia z jejich aktuálního alba Autoportrét. Jen možná škoda, že jsme se nedočkali pozvání na pódium – zničit stage hned při první kapele by bylo přinejmenším zajímavé. Tak třeba příště – UDG budete mít možnost vidět a slyšet na JamRocku v Žamberku nebo na letošním Rock for People.

***

Jak se vám teď líbil koncert?
No koncert byl skvělej! První koncert venku, nádherný počasí, skvělý lidi, paráda.

Jak se vám hraje v Hradci, hrajete často?
V Hradci se nám hraje dobře. Hráli jsme tady několikrát U cikána. No je to tu dobrý!

A jak se vám hraje v Pardubicích? :D
Taky dobrý. Akorát jsem dneska slyšel, že měli nějak problém ve Žluťáku, že jim snad vyhořel, nebo co.

Taky jsem slyšela.
Ale tam jsme hráli asi před měsícem a super. Taky super, Pardubice. To máte nějakou nevraživost nebo co?

Ale tak ani ne. Ten Hradec x Pardubice, to je tak normální.

Kdo vám píše texty?
Texty nám píše náš šoumen, bubeník.

No jo, vypadá na to.
To je náš dvorní textař.

A plánujete teď něco nového? I když jste teď, relativně nedávno vydali desku.
Cédéčko? To asi ne. To jsme teď před rokem vydali – Autoportrét, tak doufáme, že bychom na podzim mohli spáchat DVD. Když to vyjde. Ať jsou nějaký penízky.

Jaké to je mít tak velkou podporu fanoušků? Poslední dobou jste se hodně proslavili. Vy nehrajete zase tak moc dlouho, ne?
My už hrajeme celkem dlouho. směje se Ale je to paráda, když je fanoušků hodně. Když je jich ještě víc, je to super. Čím víc lidí, tím líp. Paráda. Je to fajn, když jsi na pódiu a vidíš, že tam ty lidi pařej a že se jim to líbí. Nabije tě to energií.

No nám se líbil koncert moc!
To díky!

Teda, trochu nám chyběl Hvězdář…
Tak víš co, my se snažíme teď trochu protlačit ty novější, aby nebylo pořád dokola to samý. Tak jsme teď dali místo Hvězdáře pomalou Éterickou.

Éterická z alba Autoportrét

Super to bylo! Těšíte se na Rock for People?
No určitě. Stoprocentně. Tak to je pro mě takovej vrchol sezóny. Myslím, že tam zůstaneme, zapaříme, jako každej rok se strašně vožereme a bude dobře.

Tak to je asi všechno. Teda jestli chcete ještě něco vzkázat hradeckým studentům?
No pěkně studujte! směje se

Díky moc!

Malá koncertní galerie na závěr:

Na pivo jedině s brčkem
Pokud si u článků v kolonce štítky všimnete jmen, která ještě neznáte, nedivte se. V redakci totiž budeme mít hned několik nových členů. Asi se jarní únavu snaží zahnat psaním. Myslím, že za to je rozhodně můžeme pochválit. Nevíme ovšem, nakolik je pochválí učitelé. Po čtvrtletní konferenci snad zase budou na chvíli hodní a milí a nechají je v hodinách nabírat síly pro tvůrčí činnost. Ta bude určitě i náplní dvou volných dnů, které si bohužel neužijí primáni a sekundáni. Ale nezoufejte, ti, kteří dělají přijímací zkoušky, jsou na tom hůř než vy!

Mrak možná putuje po nebi nad Evropou, na české hudební nebe se ale žádná sopečná síra nedostane. Musel to tedy být kouř z Třineckých železáren, který akademikům při udělování cen Anděl zatemnil zrak (a zacpal uši), aby ceny dostali Ewa Farna a Tomáš Klus. U Charlie Straight se ale nezmýlili. Tahle kapela se totiž v tom našem českém rybníčku rozhodně neutopí a určitě budeme letos mít šanci je vidět a slyšet na nějakém hudebním festivalu.
Naše letně jarní festivalová sezóna letos opět začíná Majálesem, a když budeme mít štěstí, v pátek 23. dubna bude nad Šimkovými sady svítit sluníčko. A i kdyby UDG hned v 15:00 přivolali svými Zpěvy deště nějaký ten dešťový mrak, budeme doufat, že plac před pódiem nebude zet prázdnotou jako kurty z rána. Jak jsme se přesvědčili na tiskovce, minimálně u stánku s pivem bude nával. Možná uvidíte i Santu cucat pivo brčkem. Ne, to není vtip. To je jen člen družiny Fuňase III., kandidáta na Krále Majálesu z našeho ústavu.

Takže vám přeji hezké teplé počasí na příští dva týdny, hodně zábavy a nám hodně hezkých témat k napsání článků.

Punklu zdar!

26. února se v artkině Centrál odehrála premiéra filmového dokumentu Heleny Třeštíkové, Katka, za účasti režisérky samotné. Centrál byl naplněn tak, jak se stává mnohdy jen při školních akcích. Těžko říct, zdali to bylo kvůli přítomnosti paní Třeštíkové, nebo kvůli příběhu. Jedno je jisté – Heleně Třeštíkové se podařilo sledovat a zachytit další lidský příběh tak, aby si jej lidé zapamatovali. Nikoli jako vzor, ale jako odstrašující příklad.

V době, kdy se dokument začal natáčet, bylo Katce 19 let. Psal se rok 1996. Měla naději na vyléčení své závislosti, na normální život, přítele, děti. My můžeme během devadesáti minut sledovat 14 let Katčina života. Ráda bych napsala – její vzestupy i pády, ale bohužel. Těch čtrnáct let bylo pro Katku pouze místy pomalejším, místy rychlejším pádem do všeobjímajících hlubin narkomanie. Krádeže a prostituce, to jsou prostředky pro vydělání peněz, jak jinak než na další drogy. Kdo by se divil Katčině matce, že se přestala snažit o jakýkoli kontakt. Katka se změnila, jak fyzicky, tak psychicky. Jakékoli světélko naděje, kterých se v jejím životě objevilo hned několik, vždy uhasila touha po droze. V momentě, kdy není schopná chytit se posledního stébla, života své dcery Terezky, je většině z nás jasné, že Katka tento boj prohrává na plné čáře. Její životní příběh ale pokračuje i po skončení filmu. Kdo ví, třeba jí osud dá ještě jednu šanci.

Jestli mám být upřímná – nelíbilo se mi to. Ale může se někomu něco takového opravdu líbit? Můžeme pozorovat Katčin pád stále hlouběji do zrádné propasti, vidět každé její zoufalé chytání se stébla a odejít z kina nepoznamenáni? A co když se bude film promítat ve školách, jak je v plánu? Jaká je šance, že jeden zmařený život pomůže zachránit několik dalších? Jak řekla paní Třeštíková po skončení filmu, člověk se stále pohybuje na ostré hraně. Ne každý boj se závislostí končí takto, ale stojí někomu za to ho vůbec podstupovat?

O tom, že je kreativní tým Studijní a vědecké knihovny HK opravdu kreativní, se v pátek 12.3.2010 přesvědčilo zhruba 70 příznivců knihovny a nakonec i všichni, kdo se kolem páté hodiny pohybovali v OC Futurum.

Když se v 16:20 shromáždila skupina lidí před vchodem do Futura, nikdo z kolemjdoucích netušil, co se chystá. Možná si klepali na hlavy, když se rozprchla a o necelou půlhodinu později zase dala dohromady. Co se přesně bude dít jsme možná nevěděl nikdo, věděli jsme ovšem, co by se dít mělo.

Hráli jste někdy hru na sochy? Zmrznete uprostřed pohybu. I my zmrzli. Podle velitelského času, který jsme si předtím nastavili, jsme se přesně v 17:00 na celé dvě minuty proměnili v kusy ledu. Jak se to lišilo od ostatních akcí typu frozen motion? Knihovnu máme rádi hlavně proto, že jsme všichni vášnivými čtenáři. A proto jsme se neobešli bez knížek v rukou a modrých záložek s logem SVK HK.

Někomu z přítomných to možná došlo rychleji, někomu ne. Faktem je, že se pro nás na dvě minuty zastavil čas. Reakce byly různé, v paměti mi ale nejvíc utkvěla slova: „Ty vole, vždyť jsou jako sochy!“ která mi někdo vykřikl přímo u ucha. Kdybych neupírala pohled do knížky, (ze které jsem mimochodem četla jeden odstavec pořád dokola,) asi bych se nevydržela nesmát a věřím, že na tom byli mnozí účastníci podobně.

Na to, jak celá akce vypadala, se můžete podívat na videu z Hradeckého deníku. Další akce SVK HK najde na facebooku.