ČTVRTEK:

Ráno popadněte své ratolesti nebo mladší sourozence za ručičku a odvlečte je k Labi. Bude zde pro ně připraveno spoustu atrakcí, kterým určitě neodolají. Upřímně – kdyby to nebylo blbý, do skákacího hradu bych vlezla taky. Zatímco si děti budou hrát, vy můžete zhlédnout vystoupení taneční skupiny T- Bass a následně se zapojit do workshopů. Až odvedete dětičky domů, vezměte si plavky, protože v 16.00 startuje Sprint City Aquathlon, což znamená, že 200 metrů poplavete a pak si jistě stále plni energie zaběhnete 2 kilometry. Jestli budete mít stále přebytečnou energii a vaše rovnováha bude stále dobrá (stánek s pivem nebude daleko), můžete v 17.00 vyběhnout na Trubačovu lávku. Je to poměrně úzký pruh železa na polystyrénu natažený od jednoho břehu k druhému. Před startem vám dají Semtex, vypijete ho a můžete vyběhnout. Letos taky poprvé startuje nová kategorie- běh přes lávku v pohádkovém kostýmu. V 18.10 přijďte podpořit hradeckou osmiveslici, která bude zápolit se soupeřem z Pardubic. Vloni to pro Hradec nebyl vítězný souboj, takže doufám, že letos jim to už nedarujeme! Pomsta bude (snad) sladká! V 19.45 vám Xindl X něco s lítostí oznámí, možná to, že je dysgrafik. Snad nad ním bdí anděl. Potom přijde pastva pro oči. V devět hodin se zde budou promenádovat modelky a možná i modelové. A až budou děti dávno spát, přijde na řadu program s hvězdičkou- Nude lávka pro odvážnější Hradečáky. Ještě se zmíním, že po celý den bude vše v rukou moderátora Pavla Cejnara.

PÁTEK:

Když děti nebudou nabažené ze čtvrtka, můžete je k řece odvést znovu. Program bude asi přibližně stejný. Opět se můžete podívat na skupinu T- Bass a potom vystoupí Hudební divadlo Dětem. Od 15.00 do 20.00 vás budou bavit skupiny PHC a Vyhoukaná sowa. Od půl deváté to bude Děda Mládek ilegal band a v deset se můžete začít svíjet v rytmu starších hitů. Dj Sandokan vám ukáže, co je to oldies disco. Po celé odpoledne bude probíhat teprve druhý pivní festival. Zúčastní se ho 10 pivovarů. Například Primátor Náchod, Svijany, Gambrinus, Holba a Rohovec.

Po celý čtvrtek a pátek můžete zaskočit k U-rampě, kde vám Jan Valenta a Spaceman ukáží, jak se dělá freestyle show.

SOBOTA:

Od 10.00 do 18.00 se můžete pasivně koukat na závody dračích lodí, nebo můžete být trošku aktivnější a s kamarády sestavit tým, kde bude 22 lidí, přihlásit se a soutěžit taky. Po přihlášení vám připraví loď a vše zajistí, takže nebudete muset vynakládat energii navíc. Soutěží se o putovní pohár města Hradce Králové.

Tak přeji hezkou zábavu a doufám, že se tam redakce Punklu s vámi potká!

Xindl X také vystoupí na hradeckých Dnech Labe.

[col-sect]
[column]
Není to jen tak obyčejný festival! Může se pyšnit celou řadou věcí. Hlavně je to nejdéle trvající amatérský festival na světě. První ročník proběhl v roce 1931 k oslavení Mistrových osmdesátých narozenin a od té doby se koná každý rok. Jeho další plus jsou účinkující ze zahraničí, velký doprovodný program a závěrečný večer se můžete těšit i na velkolepý ohňostroj. Také si můžete v průběhu festivalu, až budete divadlem zcela nabaženi, prohlédnout město Hronov a rodný dům Aloise Jiráska, který se nachází v samém centru města na okraji krásného parku.
[/column]
[column]
Od 30. července do 7. srpna tu budou v ulicích, v divadle, ale i v parcích k vidění různé žánry divadel. Od klasických činoher, loutkoherectví přes experimentální divadlo až po studentské divadelní pokusy. A až se budete divit, že z okolí nevyzařuje žádná rivalita, tak nejste na omylu. Žádná rivalita není totiž potřebná, jedná se o nesoutěžní přehlídku, vše probíhá v klidu, míru a veselé náladě. A pro ty z vás, kteří byste si o svých dojmech z různých představení chtěli podebatovat, tu bude diskusní klub a rozborové semináře.
[/column]
[/col-sect]

Ráda bych se ještě zmínila o Klubu (nejen) mladých divadelník JH. Do tohoto klubu se můžete přihlásit, i když jste úplný divadelní začátečník, či už mírně divadelně pokročilý člověk, dále libovolně procházet vámi zvolenými semináři, což přinese určitě do jisté míry spokojení ze seberealizace vašeho uměleckého já. Své znalosti můžete obohatit v různých oborech, jako jsou dramaturgie, režie, jevištní řeč, nonverbální komunikace, scénografie, práce s maskou, akrobacie, pantomima a nebude chybět ani žonglování. Výukou vás budou provázet samí vzdělaní lidé a umělci. Další přihláškou, kterou vyplníte, se můžete ocitnout v Problémovém clubu, kde budete s odborníky moci diskutovat nad předvedenými inscenacemi.

Hlavní program a ani program doprovodný zatím ještě není znám, tak jen doufejme, že bude přibližně stejně dobrý jako vloni. Viděla jsem toho spoustu, představení vtipná, představení zvláštní, představení, která jsem nepochopila, představení dojemná, ale ten nejsilnější dojem ve mně zanechala výstava obrazů a fotek k památce našeho milého, pro divadlo Jesličky nenahraditelného Pepy Tejkla.

Tak plánujte prázdniny a doufám, že se třeba s někým z vás v Hronově letos potkám!

Tento zážitek absolvoval seminář Literární toulky pod vedením paní profesorky Kovačkové. Na secvičení krátkého představení jsme měli pět dní, což není příliš mnoho. Pohádku jsme sami sepsali, tedy upravili tu O Koblížkovi a byli schopni jaksi taksi zahrát. Sehnali jsme kostýmy a dokonce došlo i na hru na příčnou flétnu! Největším naším tahákem bylo Vejce, které bylo zahráno takřka dokonale, a velký červený „Hamé“ medvěd. Vše jsme zkoušeli pouze dvakrát, takže to byla trochu improvizace, ale dopadlo to dobře. Ovšem největší radost měly děti z balónků, což nás stejně neodradilo a pohádku jsme hráli třikrát. Menším dětem se líbila, ale těm starším přišla spíš vtipná. To nám ale nevadilo, svůj účel splnila. Jeden kluk po skončení naší hry mezi záchvaty smíchu prohodil, že je to pěkná blbost. Děti se vesměs usmívaly, což možná způsobil náš zpěv doprovázený již zmíněnou příčnou flétnou. Vlastně proč ne? Šlo o to, abychom je alespoň na chvíli rozptýlili.

Nás ovšem úsměv opustil, a to když nám bylo nabídnuto zahrát pohádku ještě na dětské onkologii. Ne všichni na to měli odvahu a navíc rodiče dětí nebyli úplně nadšeni, což vzhledem k jejich situaci chápu. Nakonec byla vyslána jedna z nás, aby alespoň přečetla pohádku. I zde měly balónky kladný ohlas. Nakonec si je od nás braly i sestřičky a ne po jednom.

Ten pocit, když jsme potom vyšli ven, mluvím tedy za sebe, byl nepřekonatelný. Najednou vám přijde, že všechno má smysl. Ten den jsme v nemocnici nebyli jedinými dobrovolníky. Překvapilo mě, kolik lidí tam chodí. Ať už jsou starší, na vysoké, nebo v důchodu. Sledovala jsem je a měla konečně pocit, že někdo na tom světě má dobré srdce. Být toho součástí pro mě byl nový a zajímavý zážitek. Lidé tam přicházeli s taškami plnými proutků na pomlázky a vajíček připravených na barvení. Je dobré vědět, že takoví lidé jsou a vy můžete být jedním z nich. My všichni jsme rádi přislíbili, že zase přijdeme. Všichni na nás byli milí. Ta atmosféra se nedá popsat do detailu, to byste museli zažít a tak neváhejte!

Jestliže nevíte o co jde, ráda vám to objasním. Jedná se o taneční muzikál připravovaný tanečním oborem ZUŠ Na Střezině. Premiéra už se blíží, probíhají finální úpravy, stres a nervozita se zvyšuje a zvyšuje. Jelikož jsem jedna z koček, tedy jedna z účinkujících, vím o tom své. Kostýmy se došívají po nocích. Švadlena nestíhá, proto šijeme sami. Probíhá jedna zkouška za druhou v prostorech, kam se všichni ani nevejdeme. Je nás něco okolo stovky. Kupa malých dětí, většina dospívajících, ale i lidé, kteří jsou na vysoké škole, nebo už dokonce pracují. My všichni pilně trénujeme a doufáme, že výsledek bude stát za to. Scénu tak, jak bude vypadat v divadle, ještě nikdo neviděl. Učitelé říkají, kolik všemožných rekvizit na jevišti bude, ale obávám se, že je uvidíme až v onen osudný den premiéry. Což nás ale neodradí, tancujeme, šijeme a promýšlíme vše dál.

Na rozdíl od minulých let je tento počin čistě původní projekt. Hudbu pro celý muzikál složil Pavel Horák a otextoval ji Václav Šust mladší i Václav Šust, který se zastal i funkce režiséra. Tvůrci choreografií jsou naše milé paní učitelky Petra Šustová, Dana Pešová, Klára Ježková a Pavla Cejnarová. Hlasy všem postavám propůjčili herci z našeho Klicperova divadla. Na přípravě scény spolupracuje Štěpán Málek, profesor výtvarné katedry na Univerzitě HK.

Příběh není sice příliš složitý, ale myslím, že jistou dávkou poutavosti, vtipu, životních zkušeností a dvojsmyslů se pyšnit může. Jak již název napovídá, vše se odehrává v kočičím světě, kde kočky jsou nositelkami sedmi smrtelných hříchů. Víc vám sdělovat nebudu, nechte se překvapit. Myslím, že celé toto dílo bude určitě stát za to. Nebudeme ho hrát jen jednou, pravděpodobně si své místo v divadle najde i příští školní rok a do konce tohoto roku to stihneme ještě čtyřikrát. Na své si přijdou malé děti, ale i jejich rodiče a prarodiče. Není to jen obyčejná pohádka se šťastným koncem.

Premiéra proběhne 28. března v 16 a 19 hodin na hlavní scéně Klicperova divadla. Další reprízy jsou naplánovány na duben. Lístky jsou v předprodeji v kanceláři ZUŠ Na Střezině.

Více informací najdete zde.

První osobou je Jára Dostál z kvarty A :

1. Jaký jsi měl z letošního maturitního plesu dojem?
No, byl to můj první ples, takže nemůžu porovnávat, ale líbilo se mi tam. Jo, fakt se mi ples líbil.

2. Vloni jsi chodil do tanečních, zatancoval sis vůbec?
Ale ne moc, původně jsem si chtěl zatančit víc, nakonec jsem tančil jednu taneční sérii. Pak je tu ještě jeden tanec – pogo – a to jsem si zatančil opravdu hodně.

V letošním maturitním ročníku je i Milan Kučera, který ochotně odpovídal na otázky:

1. Letos maturuješ. Jaký to byl pocit, stát na tom pódiu v záři reflektorů?
Abych pravdu řekl, tak zpočátku je to docela děsivá představa. Ta se postupně zhoršuje až do dne plesu, ale pak se prostě začneš bavit a ono je to najednou fajn. Konec konců je to jen jednou, tak proč se stresovat.

2. Přijdeš se na ples podívat i příští rok?
Jako hrdý absolvent (což doufám, že v té době už budu) určitě přijdu. Přece si takovou událost nenechám ujít! Navíc když bude maturovat spousta kamarádů a známých.

3. Strávil jsi ples se svými spolužáky, nebo ses bavil s někým jiným?
Tak podstatnou část jsem strávil se třídou (nebo lidmi z ročníku), ale taky jsem se několikrát „odpojil“ a povyrazil si i s někým z absolventů, mladších ročníků anebo lidí mimo Boženu.

4. Zažil jsi nějakou zajímavou situaci na plese?
Tak zajímavých (alespoň z té oficiální části) jich moc nebylo. Vtipného by se sice něco určitě taky našlo, ale přece jen v tom nejsem sám a nemůžu nikoho „napráskat“ .

Po delším přemlouvání mi něco prozradila i loňská maturantka našeho gymnázia – Dominika Fredová :

1. Jaký jsi měla na plese pocit, jakožto loňská maturantka?
No, prvně jsem si uvědomila, jak to všechno letí. Zavzpomínala jsem, jak ty přípravy a vlastně i celý maturiťák probíhal u našeho ročníku.. Naopak letos jsem si ples užila víc, protože bylo víc času a méně starostí.

2. Jaké bylo potkat profesory? Bavila ses s některými?
Ano, potkala jsem pana profesora Adámka, p.prof. Jalůvkovou i Navrátilovou s Benem a další. Bylo fajn si zase popovídat, co je u každého nového, celkově vládla uvolněnější atmosféra.

3. Potkala jsi některé své bývalé spolužáky, které jsi dlouho neviděla?
Bylo tam víc lidí, které jsem dlouho neviděla. Jinak ze třídy se nás tam sešlo docela dost, ale zas nebyl moc čas na delší konverzaci. Budeme muset uspořádat další slučák.

Nakonec jsem ještě trochu vyzpovídala pana profesora Černoše :

1. Jaký byl pro vás ples z pozice profesora?
Z pozice profesora to byl skvělý zážitek. Zejména vidět všechny v tom zvláštním očekávání. Nádherně oblečené a pokukující po svých blízkých. A kupodivu všichni byli přítomni, což je v posledním ročníku jev poměrně vzácný. Tak jsem si to pokoušel zapamatovat

2. Kontroloval jste podvědomě studenty, nebo jste je nechal užívat si večera?
Kontroloval jsem studenty, samozřejmě. Ale jen, jestli jsou všichni, aby mi vyšly šerpy. Jinak jsem jim kladl na srdce (nebo tam někam), aby si ten jejich večer co nejvíce užili.

3. Kolik času jste na plese protancoval?
Řekl bych tak 7 sérií, tedy zhruba tak něco přes hodinu. Ale nejvíce mi dal zabrat „tanec s maturantkami XA“. A to jsem ještě nestihl tančit se všemi.

4. Jaké byly vaše pocity ze šerpování?
Pocity to byly příjemné, jelikož jsem šerpoval sextu A i s jejich předchozí třídní, p. Vebersikovou. Ani jsme netrénovali, jak šerpu navlékat, přesto se vše podařilo. Ze šerpování jsem tedy nervózní určitě nebyl. Ale nervozita přeci jen přišla, zejména ke konci maturitního videa, když jsem vbíhal na pódium. Ale ono to nakonec nějak dopadlo

Tady najdete reportáž z našeho plesu

Maturitní video sexty A

Maturitní video sexty B

Maturitní video 4.A

Maturitní video 4.B

Tady najdete fotky od Anety Vašatové. Děkujeme

Jedná se o putovní výstavu iQparku Liberec. Můžete si zde vyzkoušet své smysly, ověřit rychlost vašich reakcí, snažit se složit, nebo naopak rozložit nějaký hlavolam, nenásilnou formou se dozvědět něco o fyzikálních zákonech. Ano, nejsem zrovna velký příznivec fyziky, jakožto školního předmětu, ale formou hry to bylo něco úplně jiného. Svědčí o tom i fakt, že z původně zamýšlené hodiny, kterou jsem byla ochotna obětovat, jsem tu nadšeně pobíhala bezmála tři hodiny, což už není zrovna málo. V tomto čase jsem zjistila, že moje trpělivost je opravdu nevelká, hodně věcí jsem přeskočila rovnou, protože třeba projíždět kovovým očkem okolo zkroucené tyče a nesmět se jí dotknout, je na mě vážně moc. Moje sebevědomí dále upadalo, když vedle mě stálo asi desetileté dítě, které tentýž hlavolam vyřešilo za pár vteřin a já u něj stála naprosto bezradná.  Za to jsem měla obrovskou radost, když jsem dokázala uvázat tkaničky na botě kleštěmi.

Zkrátka a dobře, je tu velké množství velmi zajímavých a zábavných věcí, které vám v životě asi k ničemu nebudou, ale proč se nepobavit. A když už se rozhodnete tuto výstavu navštívit, vezměte si s sebou nějakého společníka. Některé pokusy se provádí ve dvou a byla by škoda přijít o jejich vyzkoušení. Další pozitivní stránkou je, že prohlídnout si tuto výstavu přijde malé dítě s maminkou ale i starší lidé. U jednoho hlavolamu jsem zůstala se starší paní a obě jsme nadávaly, že na to nemůžeme přijít, a vůbec tu rozhovory vskutku mezigenerační počínají nějak samovolně.

Otevřeno mají od pondělí do pátku v čase 8.00 – 18.00, o víkendech až od devíti. Vstupné pro nás, studenty, je 50 Kč a pro ty ostatní 90 Kč. Celá výstava se nachází v bývalém Vertexu, mezi novou Katschnerkou a Úřadem práce.

Přeji hezkou zábavu!

Zeptala jsem se i mých spoluredaktorek, jak ony zvládají předvánoční stres…

Nene :  Nezvládám ho vůbec, nemám ani napečeno, ani nakoupeno. Pořád jsem se ale ještě nenaladila na tu správnou vánoční vlnu, takže ještě neblázním.

Evča : Nemám ho. Pár dní před Vánoci si řeknu: A už zase, chytnu vánoční náladu a jde to. Jsem v pohodě

Ester :  Nezvládám.