PUNKL – Online magazín studentů GYBONu

Před nedávnem jsme uveřejnili rozhovor s Mgr. Janem Štěrbou, ředitelem našeho Gybonázia, a dnes vám přinášíme podobný rozhovor s Mgr. Robertem Novákem – ředitelem konkurenční školy – Gymnázia J. K. Tyla.

Dobrý den, na začátek bych se rád zeptal, jestli jste si už stihnul prohlédnout stránky PUNKLu.
Ano, už jsem na ně koukal, docela se mi líbily. Ze začátku jsem přemýšlel nad tím, proč se to jmenuje PUNKL. Než jsem si to propojil s Boženou Němcovou za svobodna, myslel jsem si, že na Gybonáziu je rozsáhlá skupina vyznavačů punku. směje se

Proč jste se rozhodl stát zrovna učitelem?
Asi v polovině druhého ročníku střední školy, někdy v polovině 80. let, jsem dospěl k názoru, že není možné, aby téměř všichni učitelé, které jsem na střední škole potkal, byli tak marní. Říkal jsem si, že musí jít učit i jinak, bez ideologie a bez takových těch zkostnatělých způsobů. Uznávám, že tam bylo pár učitelů, kteří by mohli být vzorem.

Kde jste studoval?
Nejprve na škole Bezručova ul., po ní jsem šel na strojní průmyslovku, po maturitě jsem rok pracoval, a pak jsem se dostal na „peďák“.

Jste spokojený se současným stavem školy?
Myslím, že bych byl špatný ředitel, kdybych byl spokojený, protože by to znamenalo, že ta škola stagnuje. Avšak jsem spokojen se směrem, kterým se škola ubírá.

Máte nějaké velké plány, co se školy týče?
Samozřejmě, je tu jeden velký projekt, který realizujeme již tři roky. V současné době jsme na konci přípravných prací, jejichž výsledkem by měla být komplexní oprava budovy, přizpůsobení školy moderním výukovým metodám a v neposlední řadě jsme si jako cíl vytkli zpřístupnění školy veřejnosti při veřejných akcích, ať pořádaných školou, nebo někým zvenku.

Co si myslíte o členění prostor školy? Někteří studenti si stěžují na nedostatek prostor pro výuku a podobně.
Jedním z cílů rekonstrukce by mělo být i zvětšení učebních prostor. Problém je v tom, že budova školy byla dimenzována na třicet žáků ve třídě a dnes je již více než polovina hodin dělených. Proto chceme během rekonstrukce zmenšit některé učebny, a tím pádem vytvořit více učebních prostor.

Jaký máte názor na české školství? Myslíte si, že stát dostatečně podporuje vzdělávání?
Na rozdíl od drtivé většiny kolegů si myslím, že peněz ve školství je dost. Problémem je, že naše školství je ohromně přebujelé. Máme velký počet škol a malý počet žáků. Kdyby se zefektivnil počet škol, přizpůsobil se počtu žáků, dostatek peněz by byl.

A co státní maturity, jste pro, nebo proti? Jsou podle vás prospěšné pro gymnázia i pro ostatní střední školy?
V této době, tak jak jsou zatím naplánovány, by bylo jejich vypuštění průšvih. Podle mě jsou zatím spíše ke škodě školství. Nicméně jakási podoba objektivních, státem garantovaných zkoušek, alespoň dílčích, by měla být.

Myslíte, že je možné zavést jednotnou maturitu pro gymnázia i odborné školy?
Rozhodně to možné není. Řešením by bylo vytvořit dvě úrovně maturity, a například ten, kdo se hlásí na vysokou školu, by povinně skládal těžší verzi.

Kde všude jste vyučoval a proč jste vlastně odešel z Gybonázia?
Začal jsem učit na gymnáziu v Ostrově nad Ohří, tam jsem působil dva roky, jelikož v Hradci Králové zrovna nebylo místo. Chtěl jsem učit na gymnáziu, jelikož má specializace – dějepis a společenské vědy – se dle mého mínění více méně smysluplně jinde učit nedají. Pak jsem přešel na Gymnázium Boženy Němcové, kde jsem působil jedenáct let. Neodešel jsem kvůli nějakým sporům, ale protože jsem se obával stereotypu, který jsem vyřešil tím, že jsem odešel na jinou školu a do jiné pozice. Doufám, že mě to tu ještě nějakou dobu bude bavit. směje se

Učíte ještě stále?
V současné době učím pět hodin týdně, tři hodiny v prvním ročníku, kvůli ŠVP, a dvě hodiny semináře ve čtvrtém ročníku.

Co vás baví víc, dějepis nebo společenské vědy?
V posledních pěti letech stále více inklinuji k ZSV, jelikož mi přijde mnohem méně svázaný. V dějepise musí člověk vždy dodržovat chronologii a tak. Ale to je jen můj osobní názor.

Myslíte, že je ŠVP prospěšné pro výuku? Například u dějepisu se většinou nestíhají probrat moderní dějiny, přitom některá historická období se probírají dost podrobně.
To je podle mě jednoznačně chyba pedagogů. Je důležité vybrat si, co chci učit, není nezbytně nutné učit všechny staroorientální despocie, stačí naučit jednu, jakožto ilustrativní příklad.

Podpořil byste další štěpení předmětu ZSV například na psychologii, sociologii atd.?
ZSV je tímto způsobem vnitřně diferenciováno již dnes. V jednom ročníku se učí psychologie, v dalším sociologie atd. Myslím, že by bylo možná naopak vhodné více je propojit s dalšími předměty, i když by to bylo těžké jak pro studenty, tak pro kantory.

Neuvažoval jste někdy o akademickém studiu svých předmětů?
V počátku kariéry jsem o tom samozřejmě uvažoval. Nevím, zda bohužel, nebo bohudík jsem kolem sebe v akademickém světě viděl spoustu perspektivních lidí, kteří se zahrabali do poměrně titěrných problémů. V tom jsem smysl neviděl, a naopak jsem více a více viděl perspektivu v učení, jelikož to není jen o předávání informací, ale také o budování osobnosti člověka, což je daleko zajímavější. Když dnes vidím některé své studenty, jak jsou úspěšní v životě, jsem mnohem šťastnější, než kdybych měl docenturu za nějaký absurdní vědecký problém.

Co si myslíte o zapojování praktických věcí do výuky? Výměnné pobyty, besedy a další.
Já to podporuji. Na gymnáziu J. K. Tyla se snažíme rozvíjet velké množství aktivit. Učit se něco jen teoreticky žáky nemotivuje.

Kdy a kde podle vás vznikla ona pověstná rivalita mezi Gymnáziem Boženy Němcové a Gymnáziem Josefa Kajetána Tyla?
Je to pochopitelné, když někde existují dva subjekty, které jsou si rovnocenné, vždy vzniká rivalita. Je-li vedena v pozitivním slova smyslu, je i ku prospěchu věci. Například my tady na GJKT pečlivě sledujeme, co děláte vy, abychom nezaostali, a věřím tomu, že je to i opačně.

Proč se podle vás do tohoto „souboje“ nezapojuje Biskupské gymnázium Bohuslava Balbína?
Zaprvé má trochu odlišný charakter, díky tomu, že je to biskupské gymnázium. Za druhé je relativně nové. Za třetí je podle mě důležité to, že Gymnázium Boženy Němcové se vlastně vydělilo z GJKT.

Stihnul jste si už prohlédnout váš nový školní časopis ŠTAFLE?
Zaregistroval jsem ho. Pobavilo mě, že vyšel více méně v době, kdy jste se ke mně objednali vy. Mrzí mě, že jsem prošvihnul jeho slavnostní zahájení, jelikož jsem byl pryč. Doufám, že budu mít v brzké době čas podívat se na něj.

Myslíte si, že je v Hradci dostatečný výběr škol?
Myslím, že jich je tu až moc. Na což některé doplácí nedostatkem studentů.

Jsou podle vás české školy schopny konkurovat kvalitou výuky těm zahraničním?
Konkurenceschopné samozřejmě jsou. Ne všechny, ale jsou. Navíc nelze srovnávat různá školství. Ale i u nás jsme zahraničním studentům schopni ukázat ledacos zajímavého.

Stíháte krom práce i nějaké koníčky?
Snažím se stíhat. Jedním koníčkem jsou mé dvě malé děti a druhým, celoživotním je ježdění na vodě, čemuž se během roku snažím věnovat minimálně dva, tři týdny.

Máte nějaký velký úspěch, co se sjíždění vody týče? Něco, čím byste se chtěl pochlubit?
Osobně považuji za úspěch soutěsku na italské řece NOCE nebo některé řeky v Norsku, které jsou vcelku hodně náročné. Vždy mám dobrý pocit, když se nějaký takový sjezd podaří.

Chcete na závěr vzkázat něco studentům?
Určitě bych rád vzkázal, jak studentům Boženy, tak Tyla, aby se, přesto, že jsme rivalové, pokusili dát dohromady nějaký společný projekt. Myslím, že by to bylo podnětné pro obě strany. Jelikož konkurence je efektivní tehdy, když se lidé, v tom pozitivním slova smyslu, střetávají.

Velice děkuji za rozhovor!

Na závěr troška obecných informací:
První zmínky o latinské městské škole, která byla pravděpodobně základem pro současné gymnázium, se datují do roku 1362. Postupem času se škola transformovala na jezuitskou kolej, na kterou navázalo rakousko-uherské městské gymnázium. V současné budově, navržené jedním z největších českých architektů – Josefem Gočárem – a vyzdobené umělci J. Štursou a O. Gutfreundem, se učí od 1. května 1927. Roku 1952 získala škola dnešní jméno.

Tags: Autor: David